Dnes je Pondělí, 25. září 2017   04:40:05Svátek slaví Zlata, zítra Andrea.   Dle příjmenáře: Jeřábek

Minikalendář
Minulý měsícZář 2017Příští měsíc
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30
Dnes
Spřátelené organizace
MO ČRS Mladá Boleslav
MO ČRS Mnichovo Hradiště
MO ČRS Bakov nad Jizerou
MO ČRS Benátky nad Jizerou
6.základní škola: Mladá Boleslav, Jilemnického 1152
1.PTS Táborník Mladá Boleslav
Mateřská škola Březinka
Skautské středisko Svornost
Partneři
Středočeský kraj
Český rybářský svaz
ČRS - Středočeský územní svaz Praha
MÚ Bělá pod Bezdězem
MS Polygrafie s.r.o.
CITY-MB, s.r.o.
ATMOS
Rybářské potřeby Křepelka
Rybářské potřeby U pytláka
Tom Crystal
Spřátelené weby
Nachytáno s Kaudíkem
Rybářské závody
Stále na rybách - ryby a rybaření
Rybaření ve Španělsku
Rybářský žebříček

Aktuality ze světa

Vodňanská fakulta vyšlechtila nové plemeno kapra

Žádné jiné rybí plemeno v Česku nebylo uznáno už více než 20 let. | na serveru Lidovky.cz | aktuálnízprávy Žádné jiné rybí plemeno v Česku nebylo uznáno už více než 20 let. | foto: ČTK

VODŇANY  Fakulta rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity vyšlechtila nové plemeno kapra s názvem amurský lysec, které je odolnější vůči nemocem. Na vývoji pracovali vědci více než 17 let. Amurský lysec je podle nich odolnější především vůči koi herpes viru (KHV), který působí úhyn kaprů.

Nové plemeno, na jehož šlechtění spolupracovala FROV z Vodňan na Strakonicku s jihomoravským Rybníkářstvím Pohořelice, zamíří i do prodeje. ČTK to řekla za fakultu její mediální zástupkyně Gabriela Bechynská.
Nové plemeno uznaly i ministerstvo zemědělství a Šlechtitelská rada pro chov ryb Rybářského sdružení ČR. Žádné jiné rybí plemeno v Česku nebylo uznáno už více než 20 let. „Vysokou odolnost amurského lysce k viróze KHV ověřil Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně. Jde u nás o jedinou laboratoř schopnou testovat rybí viry,“ uvedl děkan FROV Otomar Linhart. Nově vyšlechtěná ryba nyní existuje ve dvou liniích - vodňanské a pohořelické.

 „V první fázi výzkumu jsme od roku 1993 do roku 1997 studovali původní i dovezená plemena kapra i jejich hybridy,“ řekl Martin Flajšhans, vedoucí Laboratoře molekulární, buněčné a kvantitativní genetiky centra CENAKVA, které funguje při fakultě ve Vodňanech. Cílem vývoje podle něj bylo dostat do lysého kapra geny amurského divokého kapra. „Ten je uznáván jako samostatný poddruh asijského kapra a s evropskými plemeny kapra je geneticky nejméně příbuzný,“ uvedl Flajšhans. Podle něj nové plemeno v tuzemských podmínkách dobře přežívá a roste stejně jako jiné produkční linie kapra, které se v České republice chovají.

Lysí kapři mají v tuzemsku tradici, i když šupinatý kapr v celkové produkci stále převažuje. O lysé kapry je prý zájem také v sousedních zemích, jako Německo, Rakousko nebo Polsko. Jihočeská rybářství prodávají běžné kapry v průměru kolem 80 korun za kilogram. Cena amurského lysce by se měla pohybovat ve stejných relacích.

Zdroj: http://relax.lidovky.cz/vodnanska-fak ... 160407_162600_ln_veda_ape
Další zajímavosti na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Amursk%C3%BD_lysec

Lidovky.cz

Ušlechtilý tulák ze Sargasového moře

Přiznám se, že bez úhoře bych přišel o polovinu vší radosti z rybařiny. Nahodit si při soumraku a sledovat, jak se svítící splávek zvolna rozjíždí a propadá do bezedné hloubky staré pískovny. Anebo se probudit z polospánku, když rolnička poskakuje pod prutem, jehož špička se zvolna ohýbá k vodě… Tak tento pocit jsem měl vždycky rád a doufám, že si ho budou moci vychutnat i další generace mladých rybářů. S lítostí sleduji ve zprávách, jak stavy úhořů vytrvale klesají a ceny dováženého monté se šplhají do závratných výšek. Tento setrvalý stav lze pozorovat v celé Evropě. Na drastickém poklesu úhoří populace se podepsal nadměrný odlov monté v ústí mnoha evropských řek, výskyt parazitických hlístic, ale především pak přehrady s hydroelektrárnami, které brání protiproudové migraci mladých úhořů a decimují lopatkami svých turbín celá hejna po proudu táhnoucích úhořích dospělců. Vždycky jsem měl pocit, že by se člověk měl zastat právě ryb, které si (na rozdíl od domácích mazlíčků) nemohou vynutit jeho pozornost svými zvukovými projevy nebo roztomilým vzhledem.


Není Most jako Most

Vhodnou lokalitu jsme vybírali dlouho, už proto, že jsme chtěli přesvědčit onu nerybářskou část naší party o pravdivosti našeho tvrzení, že lepší dovolenou ještě nezažili. Cestovní kancelář Pepa ani v tomto případě nezklamala. Když nás její majitel poslal do „Mostu“, tak nás trochu překvapil, ale brzy jsme pochopili, že není Most jako Møst. Ne, že by se v okolí severočeského Mostu nenašly dobré revíry, ale osada Møst na norském ostrově Frei? To je mořský rybolov se vším všudy. Møst Sjostuer se nachází asi 180 km jihozápadně od Trondheimu a 20 km od města Kristiansund. Jedná se o lokalitu, která vyhovuje nejen rybářům, ale i všem ostatním, kteří mají rádi klid a ničím nerušenou přírodu a před rybolovem upřednostňují pěší turistiku. Jak se ale ukázalo, vůbec nebyli zklamáni ani ti, kteří rádi vyrazí do ruchu města. Na cestu jsme vyjeli 9. srpna. Tento termín byl dán nejen našimi časovými možnostmi, ale i tím, že měsíc v tuto dobu bývá v úplňku, což je na moři dobrým předpokladem pěkných úlovků. Mužská část výpravy jela dvěma auty, ženy a můj dvaapůlletý syn cestovali letadlem. Cesta po zemi a částečně po moři probíhala dobře a tak jsme na letiště v Trondheimu dorazili včas. Odtud to již byly pouhé tři hodinky jízdy zpestřené krátkým trajektem mezi místy Halsa a Kanestraum a průjezdem podmořským tunelem, který ústí přímo na ostrově Frei. Odtud to byl pouhý skok do osady Mo/ st Sjostuer. Majitel střediska se svou ženou, oba příjemní a vstřícní lidé, nás ubytovali ve dvou ze tří rybářských domků. Nutno podotknout, že jsme zde byli v pořadí teprve třetí hosté, neboť zařízení je zcela nové a bylo dáno do provozu v květnu 2007.


Opala, kocen jedné řeky

Intenzivní průmyslový lov lososů ve vodách Ochotského moře i při ústích řek do Pacifiku znamenal již v devadesátých letech pokles počtu ryb, které každoročně táhnou z moře do řek, ale opravdovou pohromou kamčatských řek se staly skupiny pytláků, které loví lososy přímo na trdlištích.

Nebe nad Petropavlovskem Kamčatským je blankytně modré, nikde ani mráček Skupina britských, německých a švýcarských rybářů, která ráno přicestovala letadlem z Moskvy, postává před helikoptérou MI-8. Přicházející pilot a navigátor se však tváří značně kysele: „Nikam se neletí, na druhé straně hor je mlha, a co je horší, přichází masivní oblačnost od Ochotského moře. Můžete počkat do odpoledne, jestli nám řízení letového provozu dá povolení ke startu, ale předpověď meteorologů dává jen 20% šanci na zlepšení viditelnosti. Nebo počkejte do zítřka - meteorologové slibují na 100 % jasno a ideální letové podmínky na obou stranách hor.“ Překládám zprávu o počasí rybářům, kteří se už nemohou dočkat, až poprvé nahodí. Jejich zklamání vzápětí zahání hlavní průvodce - Sergej: „Nebo seženu terénní autobus a do večera jsme u řeky.“ Po 15 minutách Serjoža hlásí, že se dovolal řidiči, který má volno a do hodiny bude připraven vyrazit. Když pak dodává, že se tím náklady na cestování sníží každému o téměř 300 euro, vypuká v hospůdce, kam jsme se mezitím přesunuli, nevázané veselí a někteří zákazníci navrhují, že uspořené peníze můžeme hned propít na zdar výpravy. Naštěstí za hodinu opravdu přijíždí terénní náklaďák ZIL upravený pro přepravu osob. Několik metráků potravin, čtyři rafty, stany, přenosná sprcha, vybavení kuchyně, naše zavazadla, čtyři průvodci, kuchařka, osm rybářů a pes se akorát vejdou na palubu auta, jehož řidič se stylově jmenuje Ivan. Vím, že cesta na horní tok řeky Opala byla protaženauž v roce 2000, ale pak byla pro veřejnost uzavřena a následně v letech 2005 a 2006, poté, co v zimě napadlo enormní množství sněhu, nebyla pro většinu vozidel bezpečně sjízdná. Ivan mě však ubezpečuje, že letos sníh na horách roztál už v červenci, některé úseky cesty jsou dokonce opraveny a cesta prý nebude trvat déle než 5–6 hodin. Podivuji se, proč se opravuje cesta, která vede do divočiny, když by opravu spíše potřebovaly všechny silnice mezi kamčatskými městy a vesnicemi. Nad touto úvahou se Ivan jen usmívá: „Koho zajímá nějaká silnice, po které jezdí normální lidé do práce? Nezapomeň, že na horní Opale jsou lososí trdliště a kde je losos, tam je i co? Ikra! Však uvidíš, jak se Opala změnila."

SLOVENSKÝ RYBÁRSKY ZVÄZ

Oficiální stránky našich sousedů včetně rybářského řádu, seznamu prodejců hostovacích povolenek...
        

  Rybársky poriadok k zväzovému kaprovému povoleniu na rok 2009

         

   Rybársky poriadok k zväzovému lipňovému povoleniu na rok 2009

  

  Rybársky poriadok k zvláštnemu povoleniu na rok 2009


Ako loviť ryby na Slovensku

     Na Slovensku sa športový rybolov (lov rýb udicou) riadi zákonom č. 139/2002 Z. z. v znení neskorších predpisov (ďalej len "zákon") a vyhláškou č. 185/2006 Z.z. k zákonu o rybárstve (ďalej len "vyhláška"). Každý kto chce loviť ryby v slovenských vodách, je povinný mať počas lovu pri sebe platný rybársky lístok a platné povolenie na rybolov.

     Rybársky lístok ( RL ) – vydávajú mestské a obecné úrady na celom území SR. Na jeho vybavenie je potrebný osobný doklad napr. občiansky preukaz alebo pas. Žiadosť sa podáva písomne alebo ústne. K jeho vydaniu nie sú potrebné absolvovať žiadne skúšky. Rybársky lístok sa vybavuje na počkanie a jeho cena je nasledovná:

Denný50,- Sk
Týždenný100,- Sk
Ročný200,- Sk
Trojročný

500,- Sk 

     Pre deti do 15 rokov sa RL vydáva bezplatne. Vzhľadom k tomu, že obecné a mestské úrady sú otvorené iba v pracovné dni odporúčame žiadateľom, aby si RL vybavili v časovom predstihu. Platnosť týždenného RL je 7 dní, ročného RL je 365 dní. V prípade straty RL príslušný úrad vydáva jeho duplikát.

     Povolenie na rybolov – vydáva užívateľ rybárskeho revíru. V rámci Slovenského rybárskeho zväzu povolenie na rybolov vydávajú podľa príslušnosti rybárskeho revíru základné organizácie SRZ (122 ZO SRZ na území Slovenska) a sekretariát Rady na revíry Rady SRZ. Okrem týchto povolení sú pre členov SRZ a pridružených členov v zmysle Stanov SRZ vydávané aj niektoré ďalšie povolenia na rybolov - viac na http://www.srzrada.sk/.

Postup pri vybavení povolenia na lov rýb

Žiadateľ o povolenie na rybolov musí byť držiteľom platného rybárskeho lístka. Žiadateľ musí vopred vedieť, kde má záujem loviť, tzn. aký rybársky revír plánuje navštíviť a taktiež kedy. Na základe toho, požiada o vydanie povolenia na rybolov na príslušnom predajnom mieste (ZO SRZ, Rada SRZ, príp. ostatní predajcovia povolení). Po zaplatení ceny povolenia žiadateľ obdrží povolenie na rybolov spolu s príslušným rybárskym poriadkom. Na vydanie povolenia žiadateľ nemá právny nárok (§10 ods. 9 zákona). Po skončení platnosti povolenia je držiteľ povinný odovzdať ho užívateľovi, ktorý povolenie vydal, a to s riadne vyplneným záznamom o úlovkoch (§14 ods. 16 vyhlášky).

 Zoznam lovných rybárskych revírov SRZ

Čas lovu rýb:

pstruhové vodylov rýb povolený od 16. apríla
kaprové vody 
(toky)
lov rýb povolený celoročne
kaprové vody 
(vodné nádrže, štrkoviská, príp. iné)
lov rýb povolený od 1. júna
lipňové vodylov rýb povolený od 1. júna

 

Vytisknout stránku Vytvořit PDF Stránka emailem






Nadcházející události
Žádné události
Výsledky ankety
Jak se Vám líbil dětský závod 3.6.2017?
Moc se mi líbil. Těším se na další závod. 71% (5)
Jsem spokojený/á. Příště přijedu znovu. 14% (1)
Průměrně. Ještě si rozmyslím znovu přijet. 14% (1)
Celkem hlasů: 7
Anketa ukončena 30.8.2017 17:39
Vaše nejoblíbenější ryba?
Kapr
Štika
Candát
Bolen
Pstruh
Amur
Úhoř
Sumec
Lín
Jiná
Celkem hlasů: 318
Anketa bude ukončena 30.10.2017 17:52
Předpověď počasí

Předpověď použita z webu společnosti METEOPRESS.
-----------------------------
ČHMÚ - radarová data
Předpov. povodňová služba
Přihlásit
Jméno:
Heslo:

Podporujeme
ČRS, z.s., MO Bělá pod Bezdězem

ČRS, z.s., Středočeský územní svaz





Rybářský týdeník na Facebooku

Rybářský týdeník

JIMI TOOLS